tři snítky kopretin
*
když nad ránem jsem zdřímla
přišel jsi po špičkách
a vložil v můj klín
tři květy kopretin
rozčepýřila jsem ti vlasy
smáli jsme se
a dlouze jsme se milovali
teď zavírám oči a vzpomínám
jak kopretinové lístky
se ve sněhové vločky mění
padají na sněhobílou krajinu
však jabloňové větve
pod zmrzlým krajkovím
stále hřejí
dívám se přes všechna
jara léta zimy
i přes hvězdu karmínově
dozrávající jeřabiny
na klíně hladím tvou hlavu
a hledám v ní snítky kopretiny
*
Přečteno 490x
Tipy 26
Poslední tipující: enigman, Radhuza, AndreaM, Luky-33, jitoush, danaska, Robin Marnolli, básněnka, zdenka, Jort, ...
Komentáře (9)
Komentujících (9)