Můj hmatatelný svět
je soukruží Tvých řas,
jimiž mi šeptáš nevyřčené,
budu Tě pláství ovíjet
až naplní se čas,
stářím v sobě zesládneme.
Jablko z ráje do klína
skoulí se po pólech duše
pro mou jabloňovou pannu,
když láska pučet začíná
je dechem vysvlečená z kůže
v osnově na pianu
Zapsal jsem jabloňovou lásku
dozrálou partituru
o Tvé jemné slupce,
o plodech nových zítřků,
zanechal na papíru
křížaly svého srdce
pro lásku na horší časy
....přeji Ti,ať se Tvé zásoby netenčí,česal si vlasy jabloňové panně
a ona si to pamatuje.....další verše do léčivé sbírky......Ji.
18.09.2014 21:11:40 | jitoush
Děkuji Ti, milá Jitko za zastavení, milé přání a komentář, vážím si toho :o)
19.09.2014 20:42:37 | Akrij8
Po polech duše... Nádherná báseň :-)) Opravdu se Ti opět povedla :-))
18.09.2014 18:59:24 | Gabriela Green
Děkuji Ti, Gabrielo, těší mě, že se Ti líbila a zavítala jsi opět k pólům mé duše :o)
19.09.2014 20:41:35 | Akrij8
Překrásné verše:-)
úplně kouzlíš slovy.
RM.
18.09.2014 07:27:46 | Robin Marnolli
Děkuji Ti, Robine, těší mě, že se Ti zalíbila, děkuji za zastavení i komentář :o)
18.09.2014 11:21:20 | Akrij8