Pozvolna hledím

Pozvolna hledím
hledím do dekoltů
užívám si pohledu
dívky s úsměvem, nesmělé.

Sny se plní jen při snění
svět, tělo dívčí
zdá se křehké svoji podstatou
vždyť jen dotek občas stačí.

Ze slz je kámen rázem
bolest se schovává na půlnoc
když všechny hvězdy zajdou
a jen Luna mění noc v den.

Pro milování je třeba slov
místo „miluji“ je třeba říci i „já“
pro ten okamžik mluvení
pro ty chvíle pouhého snění.

Pozvolna hledím
hledím dívkám do dekoltů
hledám spásu a utrpení
trápení a touhy z laciného pití.

Hledím
hledím jen
hledím a hledám
„Milování“ místo „Já“.