nach ocúnů
smlčelo
šedivé nebe
z dáli
Tvých očí
ticho
mlhou
zebe
na scestí
slov
žloutnoucí lístky
slabikují
samy sebe…
slabikuju s nimi
jsou jako splíny
krouží si
padajíc do proměnliva louží
zdobné
nachy...sebesamné
krásná báseň
07.10.2014 17:13:51 | básněnka
...žloutnoucí lístky
slabikují
samy sebe................do červena
a z tlení
vyzařují
nové barvy.............................ta mi sedla..../úsměv/.Ji.
30.09.2014 21:06:29 | jitoush
Cítím smutek ... i tu mlhu ...a jak zebe ...Ať brzy navštíví Slunce Tvoje nebe :)
30.09.2014 19:22:55 | Beepat
..odlesky jeho paprsků, díky vám komentujícím soukmenovcům, čechrají ztuhlost
Frr-ových peříček..též šimrají vzrušivě jeho ego...:-)
VŠAK DÍKY :-D
30.09.2014 19:27:31 | Frr
Potěšila. Pohlazení v náročném čase. :)
30.09.2014 09:33:02 | Hesiona-Essylt
Naslouchající milá, jsem tomu doopravdy rád-též Tys mě potěšila přijetím. Díky:-D
30.09.2014 19:03:24 | Frr