.
vločky pomalu padají
potají
a nemají už rády
ani její stezky s vlasy
a tak padají do závějí
kterými tě ubrodí
nekonečná
lednová hora
od jedné ke druhé
zase pro pomněnky
a polibky přitom
ve sněhu k pasu
pro marušku
objímají v ohni
jenom sny a fialky
.