Anotace: Můj život se nějak obrátil o 360 a tak píšu asi jinak..
Věc, co mi zachránila život,
mi ho bere a já se nechám,
připadám si jak špatnej idiot.
a tak tu zprávu předám (dál) vám.
Jsem hloupá a zamilovaná,
může mi být kolik chce,
připadám si furt 13letá.
Můžu to analyzovat,
rozebírat,
skládat,
a dělit.
Nic mi nepomůže, prostě tu je,
ikdyž tu skoro nikdy není,
a tak ležím tu, tady a zde,
a jen dochází k mému tlení.
Jo, rozkládám sebe, jeho i vás,
abych z toho složila takzvaný ideál.
prý je na světě tolik krás,
někdo si z nich skládá dokonce arzenál.
Já ne.
Přijde mi, že lidé jsou hloupí,
alespoň se necítím tak sama,
a stejně myslím, že jde o nic.
třeba všechny moje kusy skoupí.
budu jeho drahá dáma,
a udělá ze mě svůj líc.
Si toho važ, že dovedeš být zamilovaná jak ve 13...
Třeba skoupí a třeba ne. Nesmíš se dát, věřit a bojovat. Štěstí se zkrátka občas musí jít naproti :)
12.02.2015 19:54:34 | Nespavec
Tvoje báseň Promiň je v podstatě podobná..co se týče té zamilovanosti, tak jsem nikdy nic krásnějšího nezažila. Ovšem po skoro 4 letech neustálého čekání, začínám být unavená.Ale stojí to za snahu, máš pravdu :) pro tebe platí to samé!
12.02.2015 19:57:22 | someone.else