Zrazuji...
Zrazuji...
Toužím po Tobě, celé ty roky.
Zrazuji sebe, pokaždé když píši další sloky,
pro Tvé srdce,
které už je k mé lásce chladné a netečné.
Píši další verše, které jsou naprosto zbytečné,
stejně jako city ve mě.
Touha dotknout se Tě jemně,
je tak bláhová, až se sobě hnusím.
Výčitky mě tíží, pokaždé když se o nic nepokusím.
A nechám Tě zase odejít...
Zrazuji sebe, pokaždé když píši další sloky,
pro Tvé srdce,
které už je k mé lásce chladné a netečné.
Píši další verše, které jsou naprosto zbytečné,
stejně jako city ve mě.
Touha dotknout se Tě jemně,
je tak bláhová, až se sobě hnusím.
Výčitky mě tíží, pokaždé když se o nic nepokusím.
A nechám Tě zase odejít...
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
TiskKomentáře
Takové verše nejsou zbytečné - protože jsou psané srdcem, citem, z vnitřní potřeby. Bohužel (nebo bohudík?) o tom taky něco vím...
P.S. Některým citátům na profilu taky hodně rozumím. Ano, je těžké milovat někoho, kdo o tom neví, těžší je však milovat někoho, kdo o to nestojí... Je zbytečné milovat někoho, o kom víme, že nás nikdy milovat nebude! Vysvětlete to prosím mému srdci...
07.03.2019 12:35:17 | Běžec
Jsou chvíle, kdy něčemu dám do svých oblíbených věcí ještě dřív, než stačím dat tip...
18.02.2015 19:32:09 | ElaJah