Šíp

 

A v ruce jen zmačkaný list,

však znáš to, nebudu jej číst.

 

Na něm leží mé srdce,

Tvoje je pořád, přece.

 

Stále ještě tluče, bije,

tohle ani déšť nesmyje.

 

Ač sám, s Tebou celou noc,

pořád máš tu moc.

 

Moc proměnit mě i svět,

jen Ty jsi ten nejkrásnější květ.

 

A v té zemi představ a snů,

s Tebou jsem do konce Tvých dnů.

 

Tam snad, v té zemi věčného snění,

tam snad, zní stále slavíků pění.

 

A v mém srdci hoří šíp,

jen s Tebou bude líp.