Krvácím

Chtěl bych vanu napustit horkou vodou

ponořit se a žiletku vzít

navždy všem okolo utajit

že stal jsem se otrokem, stal jsem se sebou

 

Nemohu však proto čemu věřím

že úsměvy nosím na tváře

a bořím falešné oltáře

a tak se s trápením svěřím

 

Ač já jsem neřízl srdce mé krvácí

v bolesti palčivé

i když je nevinné

že city nikdo neoplácí

 

Není to tak že nikdo tu není

že nikdo radost mi nenosí

však jen jediná se teď honosí

že mé srdce bije jen pro ni

 

Krvácím! Mé srdce se chce zhojit, že umírá

chce zkamenět raději

jen v tom má teď naději

já však pokaždé když poleví ránu zas otvírám

 

Krutý jsem k němu, že ono kruté je ke mně

dalo mi naději snad planou

dokud však mám ji ... nepatrnou

budu následovat ji do pekel slepě

 

Přísahal jsem a přísahám znova

jen v člověka věřím

s člověkem se měřím

pro bolest mou já nevěřím v Boha

 

A tak přísahám člověku ve kterého věřím

dávám mu slovo své

že nevzdám se té naděje

dokud se srdce bránit chce já nikdy nepolevím

 

A proto já blázen smrtelně krvácím

srdce mé miluje

a hlava s ním bojuje

že miluji ji, srdce před hlavou bráním

 

Ona však není důvodem mé smrtelné rány

ona je důvodem jiným

ona je důvodem jediným

že mé srdce chce žít, že neponořím se do horké vany