Anotace: ...
Tu spící krásu
co včera jsem shlédl
Za tu by i ďábel
ze své rudosti zbledl
Ležela nehnutě něžně
ležela tiše a oddaně
Jen její srdce mě šeptalo
prosím tě pohlaď mě
Tak letmým dotykem
a sevření její kůže
Byla tak nádherná
jak květy růže
I když předčí i růži
tou krásou co je v ní
Tak ať její srdíčko
blaženě a sladce sní
Ten sen se vyplní
a pak najdeš sebe
Tu báseň všichni přectou si
ale je jenom pro tebe... Carpe diem
....ztracen a opět nalezen....v lásce.....Ji./úsměv/
12.05.2015 21:09:05 | jitoush
Vřele děkuji Ji... Leč stále nenalezen...
12.05.2015 23:03:17 | ztracený 22
....podstatné je jedno...zda hledáš....víš,v životě se člověk mnohdy dostane do období života,kdy je naprosto ztracen....ztratí se směr cesty
nebo člověk ztratí kus sebe z různých důvodů....pak nalezne a příběh
se odvíjí dál....někdy to zkrátka trvá a není to bezbolestné,ale
věřím,že tam někde v dáli to je pro každého,kdo jen trochu chce,to světlo nalezení se,i když ho zrovna
nevidíme....máš v sobě dosti citlivosti,aby si poznal,co je potřeba
právě pro Tebe.....i poezie vede ke zdroji poznání,každý pokus něco
vytvořit......a díky,že sis přečetl něco ode mě.......Ji./úsměv/...
13.05.2015 19:40:09 | jitoush
Tak ať je té jí k radosti a štěstí. ST :O)
12.05.2015 11:10:18 | Tichá meluzína