Prstoklady
Prstoklady
Pokaždé když svlékám jitro z kabátu,
pohmatem tvé letokruhy pročítám,
narážíš do mě vykroužená zvonem,
prstoklad v tichu mezihlasém,
vkládáš mi do úst sonátu
sopečný dech, když rozdmýchám,
papírová křídla lepíš slovem,
přitakám tvému staccatu
Mezivlasou melodii rozčesat,
Láska je prý od pramene sladká,
připoutaná k houslovému klíči,
rozezní skryté prstoklady,
na víru kacíře převlékat
svede, když v tónech prostořeká
na hrachu zítřka dech jí klečí
mámivá svými protiklady.
Prokřehlá mezi prsty kvete,
v klávesách poznáš ji po dechu,
zbarvená v černobílých snách
odpustkem souzená pro zakleté,
příslibem jiter city skryté
jezinkám šepotem otevřete,
občerství rosou na řasách,
šumivá vínem do rtů svede
mléčná slova
Komentáře (8)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
Je v ní vše!Jakoby jsi obsáhnul vášeň ,rozmar i plnost lásky...ST...☆★☆.
24.06.2015 12:23:03 | Malá mořská víla
...jakoby si vískal ve vlasech něžnými tóny......a člověk se mimoděk
usmívá a cítí láskyplnost až někde ve středu živé bytosti.....tam
to pulsuje,dýchá,žije a tvoří se.....pouto.....ne pouta.....krásné,Jiří...
zase jsem pocítila léčivý účinek,asi že je mi ho potřeba aspoň
v přiměřeném množství......Ji./úsměv/
22.06.2015 20:28:30 | jitoush
Děkuji Ti, má milá Jitřenko :o) Jsem moc rád, že na Tebe báseň takto působí :o)
22.06.2015 21:57:39 | Akrij8
...to je krása číst Tvé verše..čtu a nechávám se unášet slovy v tichu bezhlasém....:-)ST
22.06.2015 20:05:06 | Nikita44