SRAB!!

Píseň nyní skládám ti,
Však přemýšlím, kdo by ji pěl.
Já? To ne! Já by jsem se chvěl.

Koupil jsem ti růže,
ale doručit se je bojím,
Právě před prahem tvým stojím.

Sakra! Proč srabem jsem takovým !!
Já rád tě mám moc, i více,
až rudnou mi z mé lásky líce.

Stále čekám na vlídnější čas,
kdy bude příležitost lepší.
Ten ale utekl zas'!
Promiň, asi nejsem dnešní.

Pokládám na práh růže,
s žalem odcházím zase pryč!
Ty viděla si může!
Co odvahy měl méně jak tyč.