KOKTEJL
po zralé úvaze
na básnickém křídle
vyletím ke dráze
Mléčné
pár malin
přibalím
cestou si vděčně
uloupnu kousky ledu
z Jupitera
pro tebe do koktejlu
svedu to do večera
v šejkru od Měsíce
slíbil mi ho v mailu
před hvězdným prachem
ochráním si plíce
rouškou od Polárky
a v tom Velkém voze
přivezu i dárky
dám ti je na obloze
budeš-li pro mě zářit
alespoň trošku
maličko
ruměncem ve své tváři
má plachá hvězdičko
mraky nám oponu na přání spustí
ostych pak z tebe spadne
hvězdy padají tmou - ne za dne
a koktejl bude hustý
Praha, 10.10.2015
https://www.youtube.com/watch?v=n7fAoLH3nUs
A: @&@
...je taková mile odlehčená....žádné "tíhy"dnešního světa/i když je umíš
parádně poeticky zpracovat/,ale trochu toho života v radosti.....Ji./úsměv/.
13.10.2015 21:33:23 | jitoush
Vlastně jsem chtěl něco takového napsat. Tak mám radost, že to tak na Tebe i zapůsobilo, děkuju, Jitko :-)
13.10.2015 22:12:44 | Amonasr
Jo hvězdy z nebe spadlé, když milovat, tak i svádět, to pak atmosféra hoří...:-)
10.10.2015 22:22:20 | básněnka