Láska je pouhá lež, které stejně věřit chceš...

Tvé oči jako tisíc šípů,
tvůj smích jako nekonečný pád.
Tvůj hlas jako okovy,
moje vzpomínky jako krutá bouře.

Svět jako pouhé snění,
Tam,kde život životem
bez Tebe není.

Láska…ta proradná
zničená, zkažená…
Láska…ta láska jen pouhá
růže zlomená…

Láska ta zhrzená,
navěky vysněná…
Jen kaluže stínů…
láska,ta smrtící rána
za úsvitu…

Láska,ta prudká a ubohá,
láska…ta růže,co uvadá.
Láska,ta slova, ty city…
láska…kde já jsem jsi Ty.
Láska ta obrovská lež,
které stejně věřit chceš…