Plynoucí
vyléváš do mě
srdce své
a duše bolí
z odloučení
chvíli se schoulím
na Tvůj klín
dlaně ty touží
po sblížení
prsty se dotknout
v ten okamžik
protne se dráha
nekonečna
za každé slovo
v slzách vzlyk
za to, co vnímám
jsem tolik vděčná
vyléváš do mě
srdce své
a duše má
bolí z odloučení
láska
ten věčný otazník
časem
v nás plyne
bez prodlení...
Přečteno 537x
Tipy 29
Poslední tipující: Móny, AndreaM, Katri, Akrij8, jitoush, bogen, enigman, zdenka, Frr, Jort, ...
Komentáře (16)
Komentujících (9)