směla

 

opřená o svůj stín

vzpomínala

na všechny chvíle s ním, to ještě byla malá ..Hladil jí po vlasech

a šeptal slova, příběhy živé zas a znova 

co nestaly se

přála si aby ano,  smí se?   zažít to hezké, z cizích světů 

vykrádat vzpomínky 

krásu nočních květů 

prosila aby nepřestával ..útěky milovala ..tajemství co do nich dával

a všechen strach, ten vždycky vzal..a schoval za objetí 

..

i když se tma zdála svěží 

co uslyšela, vidět mohla stěží a tak jen fantazie do papíru ..

ta slova v kameni jsou věčná 

stejně tak slzy 

dráha mléčná nad hlavou

..jsi tam někde tati ?  

špitla s obavou a snům se vzdala, stále ta vystrašená, malá...