Křivé boty

Kopačky podobné jsou botám,

už po pár slovech jak se motám!

Zakopávám, padám na nos skosen,

drcen ranou, cos mi dala košem.

 

Jako ve snách vzhlížím opět k nebi,

jistě musím vypadat jak debil.

Rozesmívá tě snad, že jsem věrný?

Musí to být obraz přenádherný!

 

Nečekáš a rychle mizíš v dálce.

Necháváš mě chladně vykrvácet.

Vstávám, neboť to se dneska nosí!

Jako mrzák, který o smrt prosí.

 

Potopen v hrůze jdu, divit se nestačím,

doma si dlaněmi oči snad zatlačím.

Jak si mám poradit s takovým nezvykem,

navíc tak umazán, škrtnut tvým zmizíkem?

 

Z minut hodiny mám a roky ze dnů,

kdybys mi volala ty, tak to zvednu!

Mlčení vrhá mě do divných vesmírů,

hned ráno zajdu si se srdcem na chíru.