Dřívkem ze hradu z písku..

na chtěla být modrým slavíkem
jenž tebe rozesmívá
a ne nachovým básníkem
slunného obvaziva
chtěla být křídlem v šumotu rákosu
když nebe rosa mluví
a zmizet navždy v chaosu
se stínem pro sesuvy...
však co šeptala modřínovi
jemuž loďka kamsi míří vymyká se
poletí chvíli životu a nad obočím
chmýří vrásky neutají
a ty bys chtěl to jehličí
v oceánu najít a čekáš na pláži..

lva
hrad z písku
a dnes i houba anebo jiné zvíře
když tě napadlo
a sníh již dotýká se