Pozhášen vzdálenostmi

* ... ..
* otázka chvíle
,,,,,,,,,,,,,,,: pro běloučký květ

* momentka sivě
:,,,,,,,,,,,,,,, vrací se zpět
* a svítí
* na pokraji bytí
* od znova

kam tonete kapičky
mlhavé siluety
jsem pouhým poutníkem
poztrácenky z řasy
v ledovém křídlení je tajím

možná zítra najdou ji
u srdce cest
u snových zahrad v dešti
v duze pestrých krajin

kde skotačící slunce potká anděl mraků

to já nejsem

ani úsvitem
ani rozbřesknutím

jsem tuha jitřence
rozmazávám dálku
co je hvězd

že se nevztekám
že tě letě nenechám

jen tak běž pohnutí

na pokraji

cestuji domů a domov nenacházím
mám tmu?
mdlo mu?
kde sám vchází
šeřín kreslíře kurýr
lomen k nevíře

posbírej mě ze zim
nacházím zde síně chřadnoucích těl
jablka nocí žel
v truhle uhel po mé ruce dychtící
a na chodbách prach
kde stejně jako kdysi žal na sochu šáh

jsem snad v cizím domě
na cizí adrese
místo je tu pro mě až mě to nesnese

za okny
stromy dětství
neobejmou kmen

to poletují vločky tu
sněhovou kůru mám vrytou do ramen
já snad nejsem vzhůru
já snad jinde
sem
přivezu ti domů co z mého domova

já neznám fascinace krbu
jíním ač citová

obleva šátrá v zemi
ptám se i hřbitova
jestli už je mi
cela popela
a jestli po pálení smí žít to od znova

na pokraji bytí
a svítí
vrací se zpět
momentka sivě

pro běloučký květ
otázka chvíle
... ..