Groteska o nešťastné lásce

Polštář rosou podnapilý

dozní tónem zvědavým

mim/o/jiné za sklem čirým

jiskra, plamen, pěna, dým

Pierot a Madame Curie

láska tempem bezhlavým

do mramoru nechám vyrýt

smutný povzdech: „Déja vu...“