Změnil jsi se
Změnil jsi se
Před pár dny zas jsem Tě spatřila
a nezbylo mi než přiznat,
jak moc Tě ta holka změnila
- skoro jsem tě nemohla poznat.
Vlasy dříve skoro černé,
teď docela jinou barvu měly,
byly na blond obarvené
a hrozně tě změnily.
Jiskra z tvých krásných očí,
dávno kamsi zmizela.
Snad se ve vesmíru zapomnění točí,
všude jinde jsem ji hledala.
Krásný úsměv ve tvé tváři postrádám.
Na něj jsi vždycky dívky lovil,
teď však, jak se domnívám,
bys u žádné nepochodil.
Proč cigaretu v ruce máš?
- Dřív zarytý nekuřák.
Ničeho už nevnímáš,
už nejsi pilný žák.
Kde bývalé ambice jsou?
Už netoužíš dobýt svět?
Je snad její zásluhou,
že uschl v tobě lásky květ?
Kam zmizel tvůj talent hokejový?
Kde teď je ten skvělý hráč?
To už dneska nikdo neví,
do mých očí se hrne pláč...
Už nejsi kluk,
kterého jsem milovala,
neslyším tvého srdce zvuk,
jen vzpomínka, jakoby neslyšně odplouvala.
Jen vzpomínkou na tebe jsem žila,
na to, jaký jsi býval,
a ani jsem se nezlobila,
že ses neozýval.
Jednoho dne pošťák zvonil,
- přiřítil se s dopisem.
Konečně jsi tempo zvolnil
a napsal mi pár řádků jen.
Že jinou dívku miluješ
a nerad bys mi lhal,
taky, že mě lituješ,
a mým kamarádem by ses rád stal.
Odpověď jsi nikdy nedostal.
Nevěděla jsem co psát.
Ty už jsi se taky neozval,
takže nebyl důvod se vnucovat.
Máš bílou bundu, co do dáli září,
ale tvůj úsměv je stále kamenný,
škoda, že ani já ho nerozzářím,
ač se snažím – je bez změny.
Nevím co se s tebou stalo,
sak ses ten rok měl,
ale skoro se mi zdálo,
že jsi na vše zapomněl.
Řekni, jak Ti pomoci mám a já to udělám,
nechci, aby ses trápil zas,
a i když jiné věci na práci mám,
na Tebe si vždy udělám čas.
Jen škoda, že čas nejde vrátit zpět,
do doby, kdy jsme se milovali,
chci tvé oči zase veselé vidět,
chci abychom se spolu radovali.
Jsme tu spolu, přitom každý sám,
můžu nás jen litovat.
Jak ráda bych řekla, že Tě stále ráda mám,
ale musíme se každý zas svou cestou dát.
Takže sbohem lásko má,
byl jsi první, velká, skutečná a jediná...
Komentáře (15)
Komentujících (13)
Doporučit
Tisk
pravda je v srdci láska se tam vnutí, bolest je dar, bolest lásky je krása života. Žij a piš dál.
26.02.2008 13:51:00 | Rbb
Abych přidala své malé do mlýna. :-) Básnička se mi líbila moc, protože obsahuje tvoje srdce a to co cítíš, a cit dělá dílo dílem. Co na tom, že formální stránka není úplně dokonalá, vždyť žijeme v 21. a ne v 19. století. Parnasismus už je dávno překonaný.
23.10.2007 14:03:00 | Erion Fate
V této básni je obsažen nádherný příběh,který mi je velmi blízký,neboˇˇt na něj čekám,že se jednoho dne stane i v mém životě...nádhera
20.10.2007 17:18:00 | El
Jak si muzes dat takovou prezdivku dyz pises hrozne jak si muzes dat prezdivku tak velkeho basnika.
07.10.2007 10:58:00 | .....................
vše opdstatné tu bylo řečeno, mě se to líbilo, taky mám ráda F. Villona!!
30.08.2007 23:14:00 | Já Esther Ruth
Jé, já jsem sem zašla až teď a všímám komentáře. Jsem ráda, že jsem našla spřízněnou duši, pokud jde o Villona - v původním překladu jsem ho jenom četla, ale nový mi přišel lepší. Tak děkuji za komentář.:-)
11.04.2007 07:37:00 | Rádoby zoufalá
Rádoby zoufalá: Díky za kritiku. Ještě jednou k mé přezdívce - taky ho miluju - baladu znám zpaměti (Já u pramene jsem a žízní hynu=o) i v původním překladu. Jasně někdo by tu přezdívku mít nemohl, protože by se bál srovnání, ale mně to tak nějak nevadí, to že mám v přezdívce jeho jméno, neznamená, že tak píšu. A k Změnil jsi se - to jsem sem dala jen kvůli 'němu' a nechci to mazat. Až si jednou udělám víc času, tak sem dám i nějaké jiné básničky, které jsem psala, když jsem četla Villona a byl mi inspirací. Teď mě ale víc zaměstnává škola =o(
28.03.2007 20:24:00 | Villonka
Je to hodně smutný příběh, ale třeba i ten zabedněný synek jednou zmoudří.:-) P.S. Bezmezně miluji Villona, umím nazpaměť jeho balady i část závěti, ale nikdy bych si nedovolila použít jeho jméno už pro to srovnávání..
28.03.2007 15:59:00 | Rádoby zoufalá
Souhlas, přece nejde o nějaké napodobování. Francois Villon je génius a mě se naopak líbí, že se tu objevil někdo s touhle přezdívkou (ačkoli opačného pohlaví) - aspoň mě to automaticky dotáhlo k tvejm dílum :)
Co se týče tohohle, některý rýmy mi přijdou skvělý, někdy to trochu ujíždí, ale rozhodně ne nijak špatný, obzvlášť proti tomu, co sou tu občas lidi schopný vydávat za báseň. Krom toho se mi líbí styl - přímej a hodně vyprávěcí; ne jen kecy přeplněný metaforama... Aspoň v tom jste na tom s Villonem určitě podobně :)
22.03.2007 21:36:00 | Darkspace
Horatius: Nemyslím. Nazývat báseň slovy "něco takového" (ať už je jakákoli) dost vypovídá a o povrchnosti toho, kdo to napsal. A to, že jsem se zrovna nestrefila do tvého vkusu neznamená, že to je fakt tak špatný. A k té přezdívce - tu jsem si dala proto, že F. Villon je můj oblíbený básník a ne kvůli tomu, jak píšu já sama=o)
20.03.2007 11:48:00 | Villonka
odvážné psát něco takového a mít ve své přezdívce jméno tak velkého básníka nemyslíš?
19.03.2007 21:41:00 | Jsem ten kdo jsem
..rozloučení ? Ať je alespoň krásné, když už musí být..
Šeptáš...
proč právě dnes zvláštní ozvěnou
tak krásně tvůj zní mi hlas
byť vnímám jej jak času za stěnou
a slova letí noci na pospas
teď k nebi zvedla jsi svůj pohled vroucí
já slzy loučení v oku spatřil třpyt
vrátit již nelze čas, byť byl bych všemohoucí
snad ústa tvá ještě směl bych políbit
jsi vedle mne, však vzdaluje se zvolna
tvá krása nevšední, ve vzpomínkách zavátá
tak bez výčitek, to vůle je obapolná
míjí ta jasná noc hvězdnatá
kdy mi šeptáš...
***
:o) J.C.s
12.03.2007 21:55:00 | j.c.