Červená dáma

Vše má jinou hloubku,
tam u řeky, bez proudu- těch pošetilých slov...
Prochází se dáma, usměvavá, se sebou si jistá je.
Poslouchá písně, co jí šeptají ty známé hlasy, vše se jinak vyvine, když je vše zfilmované a rámované zvuky....
Jinak vypadá jedoucí tramvaj , při které slyší známou píseň, která bubnuje a tepuje a prostupuje celým jejím tělem...
Prochází se, usměvavá žena, jistá sama sebou. Usmívajíc se na okolní svět, když jí paprsky ohřívají ruce, a jí se zvedá tep