Rozpolcený svět

Už vím,

Co si odpírám

Když oči své

Dokořán otevírám

Pro ten horký dech

Pro ten zrychlený tep

Kdy váhu tun má vteřina

Co v kůře mozku

Otisk zanechá

Nám

Svět chce být klamán

Klamán a podváděn

Nechme ty síly

Působit v něm

 Času běh se nezmění

Z falešné morálky

To všechno pramení

Kdo vlastně řídí naše svědomí?

 Krása a vůle žít

Vždyť spoutaní

Tu nechcete zemřít

Já vím

Že lhát mi budeš dál

Že o lásku se budeš rvát

Jako smečka vlků

Tam u ohňů, za soumraku

 V té chvíli chci tě hřát

Já vím

 Že mě zbavíš otěží

Láska je jediná

Na čem záleží

Po ní toužím dál

Když můj život

 Ztroskotal

Já vím, že lhát mi budeš dál

Jsi už zkrátka taková

Já vím, že milovat mě budeš dál

 I rozpolcená

Jako život sám

Jako každý sebeklam  

(Hanuš Šparlinek, 20.3.2017)