(21.02.2008); čtvrtek

Bez Tebe je duše má plná splínu,
Tys mého života nejvoňavější květ,
hlavou honí se mi věty plné rýmů,
a tak na papír tknu několik těch vět.

V myšlenkách na Tě já cítím se jak v snění,
miluji Tě, a nikdy neprocitnu z toho poblouznění...

Jak Tobě, já nebásnil bych žádné,
neb půvab Tvůj je pro mne inspirací,
před pelem Tvé krásy vše jen vadne,
vedle Tvé záře ve stínu vše se ztrácí.

V myšlenkách na Tě já cítím se jak v snění,
miluji Tě, a nikdy neprocitnu z toho poblouznění...

Tys pro mne nad všechny poklady světa,
vez že bez Tebe bych se již necítil celý,
to jen Tobě patří mých veršů plná věta,
neb kořit se půvabům Tvým mi srdce velí.

V myšlenkách na Tě já cítím se jak v snění,
miluji Tě, a nikdy neprocitnu z toho poblouznění...