Držím tě pevně

na konci tvých křídel
rozptýlil se pel
to když slova
jako letní liják
spláchla jej
na věčnost

v tu chvíli
ona lehkost
co patřila k tobě
tolik neodmyslitelně
v jediné chvíli
zmizela nadobro

klesaje dolů
přemýšlíš
proč jen svět
co tolik krásný
mrknutím oka
pln obav být může

ptáš se mě
v náruč mou schoulena

a já

rád bych ti pověděl
že zas bude dobře
ale nemohu
neboť nevím
zda-li v dobré
přehoupnou se misky vah

tak alespoň
pevně tě držím
to abys věděla
že nejsi sama
v tomto pro tebe
tak potemnělém čase