Počítám
sám sebou opuštěný
nad tělem cizí ženy
svítání včerejších rán
bolest
kterou tak dlouho, znám
počítám
dvacetšest vteřin
všechno na co jsem věřil
prokletí, ztracených hostin
poprvé
ve tmě se, postím
odčítám
stínům, nežli je shodím
beznaděj slunečních hodin
ukrytý v cizím vesmíru
dotekem
jen Tobě, na míru
počítám
sám s Tebou, opuštěný
všechny své cizí, ženy
svítáním, beze slov snadno
hlasitě
stoupám až na dno