Nezapomeň na mě

Pouhých pár úsměvů stačilo,

abych téměř nebes dotkla se svou dlaní.

I Slunce se mnou valčík tančilo

a já cítila jak kapky deště se mi klaní.

A vysoko ve výškách, ve snech,

mezi oblaky ladně si poletuji.

Lehká jak vánek, po nocích i dnech,

své lásky k tobě nikdy nelituji.

Pověz mi, zda stejně to máš.

Vím, tvá duše též se rozjasnila.

A i když v touhách mých vedle mě teď sedáváš,

nemohu opustit, co láska tenkrát vytvořila.

Však onen večer stále v mysli mám,

tvé oči jak se smály na mé.

Já představy své se nevzdávám

Sbohem, možná jednou,

nezapomeň na mě.