VE STARÉ ALMAŘE
je tolik přihrádek kdesi ve mně
a v každé harampádí
co skrývá poklady dobře utajené
jak zlatonosné žíly
v dávno vytěžených štolách
už se mi nevyplatí
se za nimi plahočit
občas se ale odněkud vykutálí
cosi povědomé
třeba jen duhová skleněnka
kterou bych za nic nevyměnil
a je mi jedno
že stejně nebylo by s kým
je ve mně spousta šuplíčků
jichž se už vůbec nedotýkám
anebo jen zvláštní náhodou
jen jeden jediný
nechávám stále otevřený
ten který zdá se nemít dno
denně se do něj cosi vkládá
a taky z něj vytahuje
občas se přitom o něco i píchnu
sem tam i do krve
někdy třeba už posté
vzácněji poprvé
rád se v tom šuplíku přehrabuju
s chutí k němu voním
ač mám ho pořád na očích
stále mě překvapuje
kouzelně tajemný
jak půda pro děti
až překvapivě členitý
schraňuje pro mě to nejcennější
to jsi
ty
Praha, 16.4.2018
https://www.youtube.com/watch?v=ZJSQxbedplM
Vždy pohled na almaru u babičky, teď už ale s tvými verši...moc hezká básnička. :-)
24.04.2018 18:52:46 | Kubíno
...připomenul jsi mi Narnii...
16.04.2018 16:24:47 | Philogyny1
Tak to jsem si musel vygúglovat - zajímavé... :-)
16.04.2018 21:33:27 | Amonasr
Tam se vcházelo přes starou skříň... :)
17.04.2018 12:59:21 | Philogyny1
Aha... :-) Takže si to nemusím spojovat s těmi bizarními ušatými potvůrkami, co jsem viděl na obrázcích... ;-))
17.04.2018 13:37:15 | Amonasr
Pepo ta je nádherná!Vidíš a já ty šuplíčky po chvílích otvírám taky a ten s těmi skleněnkami i hliněnkami mám skoro nejraději:-))
16.04.2018 14:30:00 | střelkyně1
Díky, milá Střelkyně, za krásné přijetí :-)) No, já nejsem moc vzpomínkový typ, ale občas se mi něco v nějaké souvislosti vybaví a není mi to pak rozhodně nepříjemné, měl jsem štěstí na spoustu báječných lidí kolem sebe - trocha nostalgie dokáže občas pohladit... :-)
16.04.2018 21:32:34 | Amonasr