chodila k němu
denně
s důvěrou a láskou
pažemi něžně objímala kmen
prsy oblými a hladkými
jak bílé oblázky v potoce
tiskla se k jeho kůře
cítil její horký klín
bosé nohy
v mechu
prsty nořila do jeho listů
byly tak zelené na dotek
milovala ho
celým svým srdcem
tak jako ptáci
co hnízdili v jeho koruně
tak jako motýli
co sedali na konce větví
tak, jako samo slunce a měsíc
když ve dne, v noci
stříbřili svými paprsky vánkem chvějící se listy
šeptala mu
celý svůj život
nečekala, zda odpoví
až jednoho dne
zůstala….
to je tak krásný, že jsem to musel hodit do oblíbených :) fotka nádherná, číhám na podobný snímek :) můj šálek čaje, brnkáš mi na STrunu... :)
02.05.2018 21:17:40 | Stavák
Rozvlnila si mou opomenutou strunu romance
rázem je mi sedmnáct a jsem za chlapce
díky Andělko!
29.04.2018 20:25:54 | kudlankaW
Martínku.....já děkuji Tobě.....jsem poslední dobou nějak - mimo....moc mi chybíte, všichni...ale nějak nestihám...v práci, ve svém volnu....snad se to zlepší.....přeji mnoho klidu!
30.04.2018 21:26:17 | Anděl