SKUPENSTVÍ LÁSKY
nabírám tě
jak vodu do dlaní
mezi prsty mi stále unikáš
a padáš mi pak rozpustile za krk
jako nenadálý déšť
voníš zarputile
když dráždíš mě po těle
bubnováním kapek
které se tříští do mých radostí
drobných jak mlhovina
něžně zvlhčující pavoučí sítě protikladů
po nichž se rozložen do prapodstaty světa
jak po strunkách mazlivého pianina
ve skrytu spadaných lístků hříchu
po špičkách tiše procházím
cítíš tu melodii?
skládám ji pro tebe z odrazů zrcátek
když se v nich bludičky červenají
jakmile zahlédnou
co je jen mezi námi
vzdychají po vzpomínkách a plamínky jim v očích povlávají
když rozkoš ze hry prostopášně dovádivých vánků
opojnou závratí až k touze po zbláznění
je zmámí
Praha, 9.9.2018
https://www.youtube.com/watch?v=H4v4Ipl_UJI
Keď prosby sú stále
A sľuby neoblomné
Keď sa sny roja
Ticho zostáva
V tebe
Vo mne
Nieto pravého básnika bez toho, aby vás pustil do svojej spálne... klobúk dole, Amo.(výrok nie je môj)
12.09.2018 17:10:28 | maryshka008
.....Tedy Pepo,tak ta je,to tryská odněkud z hloubi....zírám stejně jako
Pam..........pampadam......Tý jo......Ji./úsměv/
10.09.2018 19:33:55 | jitoush
:-) Láska se musí nabírat z hloubi, tam je jí vždycky nejvíc a bez povrchových příměsí... :-)) Díky, Jitko - mám radost, že Tě oslovila... :-)
11.09.2018 18:35:53 | Amonasr