při svíčkách
při svíčkách
už mě neopiješ vínem
a ty stromy pod nimiž jsme se milovali
pokáceli
místa mi utkvěla v paměti
stejně jako to pole
ze kterého nás vyhnal chlápek
ač mu nepatřilo
zapaluji svícen se čtyřmi svíčkami
každá někomu patří
ta první ale vždycky bude za tebe
myslíme si kolik máme ještě času
ale já už dávno vím
že nám ho příliš nezbývá
Komentáře (12)
Komentujících (12)
Doporučit
Tisk
je plno věcí co Ti může někdo vzít,ale hezká vzpomínka je jak ukrytý poklad
...na chvíli zazáří...děkuji za ni.
03.01.2019 18:35:31 | Danger
...takže.....ŽÍT.......vše dobré Zdeničko.....s láskou a radostí....Ji.
/úsměv/......jít do hloubky je pro odvážné,ale stojí to za to...
31.12.2018 18:48:31 | jitoush
Kdybys neuměla odpustit, nikdy bys nemohla napsat takovouhle báseň.
Někteří lidé ví...
31.12.2018 15:21:36 | Philogyny
nemůžeš vědět :)
31.12.2018 08:20:54 | Ragnell
Je zajímavé, jak se dokáže "vypsat duše." Ten empatický, lyrický psavec. Líbí se mi to! Komorní linka s lidsky vystavěnou poetikou.
31.12.2018 01:22:15 | šerý
Kdysi jsem strávila mnoho času zapalováním svíček za něčím tak nádherně výjimečným ale vzalo mi to kus života pro něco co se nedalo zvrátit ani vrátit a tak teď už jsem to pochopila a jdu dál.. Tvůj text má to něco co hledám už dlouho ale neptej se co
30.12.2018 23:18:23 | xoxoxo