Sbírka: 301 sonetů
Bez vášně a bez citu,
nemohu Vám lásku dát,
bez slunce i za svitu,
nemáme se čemu smát.
Bez touhy a poznání,
nechci Vás už více,
jste mé vnitřní zklamání,
miss nóbl slonice.
Máte také šarm a vkus,
nevídaných poměrů,
čirý žal a hnus.
Až opona zvedne se,
buďte mojí princeznou,
byla to jen recese.
Ono už když se řekne sonet, tak se zúží prostor kde se může autor projevit. Je to jako povinný cvik. Básník pak může tematiku a) zachovat nebo b) parodovat. Ty ses pokusila o to druhé, nejlépe ale vyšla spíš první sloka kde parodie ještě nebyla zjevná.
11.06.2019 07:06:08 | Karel Koryntka