ZRALÁ LÁSKA
na sebe uvyklí tak
že se už téměř ani nehádáme
aspoň ne do krve duše
rezignace
nebo snad zmoudření?
možná nám jenom láska uzrála
láska ne v sedmnácti
ale po sedmnácti letech
dřív jsem se těšil na večery
kdy si od tebe trochu odpočinu
na tu pohodu slaměného vdovce
a včera poprvé
na mě k mé překvapivé hrůze padla deprese
z toho osamění
něco se ve mně nečekaně láme
už tě asi potřebuju tak
že bych bez tebe ztratil schopnost žít
neměl bych totiž proč
svírá mě úzkost z pomyšlení
že bych tě neměl vedle sebe
že by se třeba smrt jednou netrefila
a odnesla si tebe místo mě
šílená myšlenka
už možná trošku chápu
proč si někdo sáhne i na život
to už pak není o výběru
zralá láska je jako prolnutí
do jedné existence
jenom tak trochu rozdvojené
schizofrenie
kdy jsem sebou i tebou zároveň
už ani zahýbání
kdysi tak svůdně dráždivé
mě za mák neláká
a není to vyhořením
jen jsem s tebou srostl už natolik
že ta představa pozbyla jakýkoliv smysl
je tak absurdní
až se mi stala odpudivou
zralá láska
tak podivně obyčejná
a přitom se vším všudy jiná
než bych si uměl kdy představit
žádné modré z nebe
žádný gejzír vášně slibů a zaříkání
jen docela nesváteční
do mě však zažraný až ke kořenům cit
Praha, 20.8.2019
https://www.youtube.com/watch?v=wU0Pp2n6ooE
To je zajímavé, že mě dneska napadly podobné myšlenky. Moc pěkné zamyšlení a naprosto chápu to vcítění :-)
26.08.2019 15:47:06 | vlnka
To se tu myslím stává častěji, že některé myšlenky poletují po Literu jako motýli po louce - a to je fajn. Děkuji za souznění :-)
28.08.2019 20:27:26 | Amonasr
Inu, napíšu to takto. Liter jsem všem vždy vnímala jako web, kde může sdílet kdokoli cokoli a vyhýbala jsem se mu. Dnes mi jedna osůbka vnukla nápad do hlavy, že bych to tu měla zkusit. A jsem ráda, že kromě jednoduchých říkanek zde můžu číst i takovou pěknou poezii ze života. Jednoduše a přitom silně napsanou. Oslovila. Rozhodně tip.
25.08.2019 15:55:37 | Umouněnka
ze srdce Ti ji přeji, Pepo ... připomněl jsi mi tu mou ... dala jsem jí svobodu ... i to je možné ... i to lze ... pokud člověk dojde k poznání ... k milosti ... úsměv.z.
24.08.2019 23:09:33 | zdenka
Děkuji, Zdeno :-) Ona určitá svoboda je pro lásku důležitá i ve vztahu, aby se příliš nedusila. Dát svobodu je nakonec osvobozující i pro toho, kdo ji dává :-)
28.08.2019 20:20:40 | Amonasr
.....hluboké uvědomění si podložené láskyplným vděkem....Ji./úsměv/
....Krásné Pepo...
23.08.2019 21:47:22 | jitoush
:-) to je nádherné vyznání i přiznání, Amonku milý, hluboká dušičko :-)! ST
22.08.2019 13:43:19 | Fany
já zrovna před chvílí zralou lásku potkala - úplně mi ti dva rozjasnili den a já zazáviděla že to už asi nikdy mít nebudu, protože to chce spoustu (společného) času..
22.08.2019 10:00:29 | hanele m.
Ano, bez dostatku času se to neobejde. V minulých dnech oslavili rodiče mého již dávno předčasně zesnulého kamaráda 70 let od své svatby - to i těch 17 je podle toho jen taková mateřská školka soužití... :-))
22.08.2019 20:26:54 | Amonasr
Důvěryhodnou upřímností a ve výborné stylu napsané dílo!
Téma mně potěšilo - o partnerských vztazích, píši velmi rád (mám i zmínku v profilu.) Asi nebudu patřit k lidem s líbivým většinovým názorem na pozdní "Zralou lásku." Tím Tvůj pohled nezavrhuji ale nemyslím, že se tak děje ze zmoudření a jen ke kvalitě "lásky."
Tohle Tvé fajnové dílko může vyvolávat i otazníky a je to na obsáhlou reakci. Velmi souzním s názorem o vztahu s Básněnkou a tento "pozdnější svobodný styl vztahu" i mně vyhovuje. Asi je vše jinak, když mladí lidé potřebují založit zázemí pro rodinu k výchově potomků... Ale pohled na věc může každý individuální a dle situace i nátury.
22.08.2019 00:09:41 | šerý
Ano, ty otazníky tam vidím i já :-)) Pokud text vyvolá ve čtenáři otazníky a třeba i polemické zamyšlení, může se z toho jen radovat - takže díky ;-)
22.08.2019 20:20:22 | Amonasr
tak se těším, že v jednom z dalších životů mě taky čeká láska - a ne páska ST* :-D* TEXT JE NÁDHERNÝ***ST*
21.08.2019 18:44:23 | Frr
Naprostý souhlas. :-)
21.08.2019 14:29:34 | Milena
Zralou lásku považuji za úžasný stav bytí, báseň je krásná svým vyznáním, jen si tak říkám, zda umíme žít s láskou i sami za sebe, nikoli přes někoho, byť milovaného...i on má přece nárok si odpočinout, být chvilku sám za sebe...člověk přece může milovat i toho, kdo s ním nebydlí, osobně preferuji variantu chvilku u tebe, chvilku u mne, možná je to tím, že mám ráda osobní svobodu..:-)
21.08.2019 13:39:05 | básněnka
Ano, ode mě si odpočinout není pro něj rozhodně nijak lehké, nezávidím mu to... :-)) A souhlasím s Tebou, že s láskou, včetně té zralé, se to má stejně jako s lidmi - nejsou dvě identicky stejné na světě. A to je moc dobře, že si nás každá láska (nebo my ji?) přizpůsobuje k obrazu svému ;-)
21.08.2019 14:22:35 | Amonasr