Tichá

Domácnost tichá
jak zátiší

Volám
a nikdo mě neslyší


Domácnost jak zátiší
zvadlejch kytek

Stojím tu celá
a je ze mě
jen zbytek


Zbytek


co v zákoutích
chátrá a hnije


Ne se mnou ani vedle mě

Spíš sám si tu žije


Žije si sám
Jak pavouk
co v rohu týdny
splétá sítě

Ač má tu
když ne mě
-tak přece
svoje dítě... -



( Možná už jsem míň než nic )



Jen ztuchlej vzduch
z vázy uschlejch
slunečnic

co táhnul se bytem

Teď někde v koutech se váli

...kdy naposled
jsme se něčemu smáli...


Než ze smíchu
stalo se jen hořké
pousmání


A Láska co byla
je a nebo už není
k mání


Neslyší

To ticho a tma
se bytem snáší

*

Mlčí


A když promluví
tak se všude práší


Práší se na nás
na loutky
bez srdce
a bez tváří


***


Jít každý jinam

či takhle čekat

- Na stáří -