Nikdy

má
šedé čerstvé oči
jakoby myslely na déšť
měkkou náruč
kam se člověk touží schovat
aby ho tiše minula bouře
smích
co odvede mne na bezpečné místo
tvář
mně tolik milou
ne, nemohu se na ni dívat dlouho
touha mi svírá útroby
hledám ji v davu lidí
v nekonečném nebi
v mávnutí křídel ptáků
ve snech

a srdce?
ach moje srdce…
obraz plamenů lásky
sevřený v pevném rámu
atavismu

nikdy ji nepolíbím
nikdy ho nepotkám

***************