Anotace: modlitba víl
když Tvůj dech
pojí se s dechem mým
a zrak můj
splývá si s Tvým zrakem
světlo vchází
v Země klín
stín odklání se
tím zázrakem
kdy srdce bijí v jednom rytmu
(dle prastarých logaritmů)
láska prostou lásku hledá
ty spíš a měsíc neposeda
chmýřím svitu na rty sedá
zabalí tě v úsvit stříbra
to andělé složí křídla
by přikryli nahotu čistou
dál chceš být nočním pianistou
a doprovázet luny sílu
tak přistup blíž
a miluj vílu
cítím závan mořské pěny,tak v těle ocelota ve stínech tančím plný něhy
oči mi jiskří a tělo v jednom ohni,ty houpeš se a tvá vůně mi voní
svit luny nasadil své střevíce,prochází se ti po břiše...
Stop,dnes ještě odolám,polibek na kotník ti posílám,vše má svůj čas
možná příště splynu s příbojem a zašumíme,pak na plážích v zrncích písku zbyte otisk andělů...
14.12.2019 21:53:30 | Danger
...jak už veršuješ ,a tak zdařile a procítěně,v komentu,tak to už je
jen krůček k další básni milý Dangu.....Ji./úsměv/
15.12.2019 09:36:59 | jitoush
Víla volá vílím hlasem,
ladné tělo, se štíhlým pasem,
hochu nebraň se jí nijak,
budeš s láskou u ní přijat.
^ST^
hezká vílí lumpárna ;-)
12.12.2019 20:11:32 | jenommarie