Tisíce slov.
Tolik jsem jich říci chtěl,
všechny jsem však zapomněl
a jen prostým "miluji tě",
vzduch kolem nás rozezněl.
Verdikt kata jsem však znal,
vždyť jsem sám si za ním stál,
když mi přikazoval osud,
abych jen ji miloval.
Důvody však byly jasné,
těžce pěly je rty krásné,
do němých slov balily je,
jak když lampa zrána zhasne.
Krátká pak už cesta domů,
nevnímal jsem krásu stromů,
objetí její na mysli visí
ač je jedna z milionů.
Těch třetích řádků je škoda, zvlášť, když si to ještě zjednodušuješ rýmováním na slovesa. Hraj si víc. Tip za snahu.
23.01.2020 08:29:17 | praetorian
Smyslná ceSTa plná lásky,
vedla je vedle sebe,
vzduch voněl jinak,
sundali masky,
nad sebou hvězdné nebe. :-)
22.01.2020 20:53:26 | jenommarie
Kéž by xd Tahle básnička je bohužel založená na skutečných událostech a musím říct, že tvůj komentář mi nahnal slzičku do oka, za což ale převelice děkuji :3
22.01.2020 22:44:04 | Samta
Já děkuji za odpověď a přeji TI, ať se to vše změní. Ještě se cesty otevírají v ty lepší, někdy to má delší trvání, ale život takový je. Určitě to vše ještě přijde. ;-)*
23.01.2020 08:26:18 | jenommarie