dotýkáš se mlhy básníku
siluet katedrál
vzýváš neslyšné
v krůpěji rosy
nalézáš
celý svět
libuješ si v proměnách
hladkých paží
když po stěnách
čteš jediný příběh
stále se vzdalující v tmách
abys jej prozářen
jasem své duše
předložil všem nepokojným
malověrným bloudícím
tak za nás stále
umíráš
básníku tys mesiáš
kterým svět jen
pohrdá
přikládá tebou na hranici
tys celopalem
lidských srdcí
skován žárem bezesných dnů
i nocí
rozžínáš
maják v rozbouřeném moři lidských duší
pokoj a klid pohledem bublající svár dusí
vítěz nad kosou přijímá všechny pocestné
bez zásluh,bez bohatství,bez doktrín...
urozený básník s průhlednou tečkou v dlani
12.06.2020 18:59:48 | Danger
Dává nám lásku s pokorou a nečeká nic, odměnou mu je rozžatá svíc v srdcích... moc hezká :-)
10.06.2020 10:24:38 | vlnka
Takový pohled je zkrátka darem, pomůže rozžínat v každičkém čase. Zdeničko moc krásné. "ST"* ;-) :-)
09.06.2020 21:01:23 | jenommarie