Neochvějná jistota

*******
Neochvějná jistota

Je
Podzim
A
Slunce jen malátné.
A přihodí se rána
Docela
Bez svítání.

Ty
Utíkáš pohledem
V půjčené plachosti
A přece Byly i doby...

Vím
Mnoho opadalo.
Já
Mezi prsty drtím
Vrtkavé nejasno
těch zemřelých chvil
všech dávno už minulých
Našich světů.

Vlhnou mi dlaně
Odpusť, Já se
Nikdy nenaučila dávat
Sbohem.
A dát ho prostě a
Jen tak zpatra
Je tím težší
že vším jsme si
Ne méně než
právě rovni——

Tak
docela tiše
Ve tvých ústech schnou
Slova a
vždy jediný Můj
vlas.

Vím
Sladká a tvrdá je
Láska.

A
Tvoje mlčení

Můj nízký tlak.

***