Večerní

Když vzduch se ještě vlní na obzoru,
soumrak přichází s nabídkou.
Zpomalit hemžení unavených tvorů,
a zvedají se stíny za zídkou.

Ta chvíle než noc přinese v hvězdách sny,
jak očekávání výsledku sázky.
Vypařily se stopy kde jsme šli,
zřetelnější jsou teď otázky.

Pod barvami nebe k tobě se přitulím,
společně čteme co znamení začínají psát.
Zasmějeme se nad dnem zesnulým,
vyhlížíme co mělo by se stát.

Já ale dávno už jsem viděl ta slova,
byla v tvých očích vepsána.
Plamen co za rty láska schová,
v polibek před nímž není obrana.

Až hvězdy dopíší své vzkazy,
já z poháru tvého srdce budu pít.
Jemně se rty naše srazí,
vdechnutím pocitu s nímž já chci žít.