Smutné ráno...
Smutné ráno...
co láska se mnou dělá, je až k nevíře.
Jednou jsem šťastná, jindy mě smutek tíží,
myšlenky černé se do mysli plíží.
Přikradou se znenadání,
neptají se, nečekají na vyzvání.
Teď smutek na tváři se mi zračí,
jsem jako opuštěné hnízdo ptačí.
Hned za svítání si mne opustil,
moje rty naposledy políbil.
Nemám ráda chvíle loučení,
srdce bolest, duše soužení.
Kolikrát, kolikrát ještě?
hrdlo mi svírají samoty kleště.
Ruce se mi třásly a hlas mě zradil,
po čem toužím, však neprozradil.
Jak moc bych si přála mít tě tu,
nehlídat čas, dvě srdce v rozkvětu.
Hladit tě zas a znova,
ze tvých rtů zlíbat všechna slova.
Tiše, jen tiše tisknout se k tobě,
navzdory všem, navzdory době.
Srdce mi puká, ono dávno ví,
co, však nahlas nepoví…
Komentáře (9)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
opět ta kapka nostalgie
a venku taky kape, ba přímo lije
každý déšť však jednou přestane, ba i potopa ustoupí
pak klid a mír Tvou duši prostoupí
nejsem však padlý na hlavu, ty nehledáš klid
ten ale bude Ti oporou, než začnou zas písně znít...
krásná, milá Pittoresque, držím Ti palce
napsal jsem něco podobného, jako smutnou vzpomínku na jednu lásku z ranného mládí jmenuje se "den jak Lovosice"...prožij krásný den, milá Pittoresque...m
27.10.2020 11:07:37 | mapato
Moc hezká báseň. Poslední část je na ní nejhezčí. Ať se Vám daří.
24.08.2020 14:59:43 | Hesoun Václav
Když ozve se srdeční tep,
který naznačuje lásky tón.
Nelze se rozloučit.. moc bolí to.
Ať tvé srdíčko brzy,
zase rozezní své šťastné tóny. ;-) *ST
21.08.2020 16:08:25 | jenommarie
Milá Marie,
Snad po klapkách klavíru
přes struny na kytaře,
Vyhnu se bouři,
projdu se po Sahaře.
S láskou až na samý okraj světa,
po přáních mých už dávno bude veta...
21.08.2020 22:34:30 | Pittoresque
Věřím, že stihneš ještě
najít cestu přes tóny.
Vždyť postup krásně napsala jsi
..jen nevstupuj do té Sahary..;-)
21.08.2020 23:10:22 | jenommarie
Nádherné je to, jen z toho cítím nějaké očekávání . . .
21.08.2020 09:22:13 | petrzal
Snad brzy bude konce ta věčná hra mít,
osudu v ústrety snažím se jít.
Kroků na tisíc a stále cíl nevidím,
kdo život bere s nadhledem, tomu já závidím...
21.08.2020 22:30:15 | Pittoresque
pěkně popsané loučení :o)
21.08.2020 08:25:45 | Crazymike