Cár papíru

Nuzným cárem papíru,
kam vryla's modří nadmíru,
naději ze snáře,
tuží Tvého kalamáře.

Popsala's tak knih už dost,
já však jiný jsem,
nejsem celulósy kusem,
v sobě zlost,
ošálen svým vkusem
a fabulací mám už dost.

Tažen tím, co není,
topen v svůdném snění,
ústa teď má pění,
když trčí ze mě kosti,
když zlomen ve své zlosti,
dohořívám, já cár papíru..