NEJISTOTA
NEJISTOTA
Na horském svahu v temném lese,
ve stínu břízy zasněné,
má duše bolest neunese
u zurčícího pramene.
Příroda v tichu letní noci
hovoří k srdci bez krve,
jen zcela tiše – bez emocí,
po létech smutku poprvé.
Můj osud kráčel pouze šedí –
nicotou prázdných objetí,
bez jednoznačné odpovědi,
čím láska život posvětí.
https://www.youtube.com/watch?v=Fnvqrmx0gQg&t=9s
(druhá část)
Komentáře (8)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
velice smutné a hořké, přece jen ale s jiskřičkou naděje...hezky, s citem napsaný...krásný den, ARNOKULT...m
25.09.2020 11:47:16 | mapato
velice smutné a hořké, přece jen ale s jiskřičkou naděje...hezky, s citem napsaný...krásný den, ARNOKULT...m
25.09.2020 11:47:16 | mapato
Posvětí srdce hřejivou mocí,
kde více chlad už nebude.
Láska je víc než tlukot v srdci
láska je světlo a naděje.
Můžeme tápat
můžeme váhat
ve všem a všude...
kolem
je láska. :) *ST
Pěkný večer přeji.
24.09.2020 20:21:52 | jenommarie
Děkuji. Vaše produkce je neuvěřitelně rozsáhlá. Já mám bohužel času málo. Takže jen občas veršů.
24.09.2020 20:29:08 | ARNOKULT
Já Vám DĚKUJI.
Vaše jsou vždy hodně k zamyšlení a to je moc pěkné i číst a popřemýšlet si.;)
24.09.2020 20:33:21 | jenommarie