koláčky od babičky

v panenkách tvých očí křišťálový světýlka
lemované opálem
svítí jako když světlušky roztáhnou krovky
i když krásných žen viděl jsem už stovky
jen jedna pro mě voní hned nad ránem
rozesmátá je hned naše postýlka

brzy na to, jako by smála se i většina pokoje
stůl a židle, v rohu truhla stará
jen na stole váza smutně se dívá
je prázdná, včera v ní krášlila se ještě jíva
před okny vidět, jak ze zahrady stoupá pára
všechno se usmívá a nám dobře je

brokátový župánek sluší mojí paní
není náhodou, že nechala ho rozevřený
já dělal, že nedívám se co odhaluje
to jí vždycky rozpaluje
otevřený župánek mojí ženy
pozoruje mě potají, zda dívám se tam, co jiným tají

však ne dlouho držel bych se zpátky
a moje paní ví to
samozřejmě
díky tobě je to ve mě
a ve mě zní to
který znás začne dnes naše ranní hrátky?

avšak teď zavazuje si župan páskem
dělám, že jsem si nevšim
a nalévám ranní hrnky čaje
po očku koukám, jestli už taje
ona ví, že mi je vším
že je mi svatým obrázkem

na stole páří dva čajové hrnky
za dveře poslíček hází ty nejnovější zprávy
ranní vláha kape ze střechy
prvních pocitů rána nádechy
ač v pyžamu, připadal jsem si nahý
má touha prozradila moje myšlenky

něco ale chybělo ještě na stole
vyčítavě tvářilo se hrdlo vázy
odběhl jsem tedy ještě rychle do zahrady
jo květiny, ty mají ženy rády
za chvíli byli jsme už nazí
já díval se na moji ženu, teď i tam dole

zasedli jsme k tomu stolu se snídaní
jedli koláčky od babičky a pili horkého čaje
a hltali se pohledy
které jeden druhému až do duše nahlédly
nelitovali jsme pak procházky do blízkého háje
s prvním polibkem kostelní zvony osmou vyzvání

chuť koláčků od babičky se pomalu rozplynula dychtivostí našich úst...