jenom sebe

kus střepu na dlani

z rozbitého zrcadla mého

světa zeleného stmívání

zavřu oči a neotevřu víc

dlaň svírám v pěst a čekám

na pouhé nic

nemám lásku pro nikoho

ani pro tě, jen na sebe

myslím a nic z toho

můj vlastní chlad mě zebe

a červené jsou ruce

čekám nebe

vidím přes mříže klece

jak stále ke mně natahuješ ruku

a něco nové klíčí v hloubi mého srdce

přece, přece