možná se potkáme na konci listopadu
osud si s námi pohraje
já na schůzku přijdu místo sestry
v domnění že čekáte ji
nesměle si přisednu
možná se potkáme na konci listopadu
složíte lodičku z papíru
poplujeme spolu po desce stolu
dotkneme se lehounce bříšky prstů
očima usmějeme se jeden druhému
možná se potkáme na konci listopadu
já ve Vás naleznu Hőgrovu eleganci
snad s vyčesanými vlasy
trošku připomenu Vám
Danu
možná se potkáme na konci listopadu
v parku zatančíme si
spolu s opadanými listy
stále ještě slyším v uších znít
onu hudbu
možná se potkáme jako Romeo a Julie
na konci listopadu
Trochu jiná a pěkná poezie*
Ta upomínka na film... ano, viděl jsem jej několikrát. Už to herctví, že? A jímavé moto o lidskosti...
15.12.2020 22:10:31 | šerý
... je to řehole ...
... čekat na setkání ...
... držím pěsti Zdeničko ...
15.12.2020 10:16:23 | Marcella