Anotace: ... ano, opravdu miluji ... báseň napsána 15.1.2021
... tak to dopadá, když znáte jen roušku, nádherné hnědé oči, malebné to oříšky, jenž zastoupí rety svým vřelým úsměvem. Vždy jsem uveden v příjemný perplex, ale především pak její libý hlas, oplývající vlídností a vrcholem něžnosti. Za dobu mojí anabáze světem jsem se s ničím, byť jen trošku podobným, nesetkal. Vždy se tím vrátím do mých čtrnácti let k mojí tehdy platonické lásce, kterou jsem dokázal stěží jen pozdravit. Kouzlo ženy jest věru nezměrné ... té pravé ženy ovšem ...
Čisté a krásné vyjádření..plným srdcem psané. *ST :)
Moc ráda jsem si přečetla milý Jeane, ať se ti daří.
26.01.2021 22:28:46 | jenommarie
Krásně pode mnou vyjádřené Jitouch. "Pravá nedostižná Žena, ta Múza všech Múz."*
K tomu ještě tak pěkně prezentovaná zdejší básní Jeane-Paule, je balzámem pro roztěkaného ducha doby..
Je to stále platný klasický a kultivovaný základ, na který i posmoderní tvorba může stavět. Rád jsem si přišel a užil, Poeto*
16.01.2021 22:55:26 | šerý
...Tak tato mě nenechala klidnou...je v ní opravdová síla citu....
a v tom "starém"proudu slov...v těch "starých"verších jakoby se otiskly
nenaplněné lásky všech těch básníků,kteří toužili a soužili se pro
onu pravou ženu...pro tu nedostižnou Můzu všech Můz.......Ji./úsměv/
16.01.2021 21:12:03 | jitoush