Prostíráš jitro do mých skel,
chléb i sůl,
občerstven slovem ze Tvých úst,
když jsem se v Tobě prvně zřel,
bylo mě půl
i naše stíny chtěly srůst.
Tekla jsi v mezipramení
pstružná a duhová,
mechová pohlazením,
věřil jsem, byla jsi znamení
od Boha,
prchavým okouzlením.
Časy se oblékaly deštěm,
znělas mi ozvěnou,
jménem, jež rozednívá,
vzdáleně blízká s mým městem,
tajemná osnovou,
pramennou vodou živá.
Hrál jsem tě jemně
v prstokladech,
v sonátě strunné
sním si Tvé dlaně,
potmě mě nech
na dráze mléčné
mží mi Tvůj dech
Znělá, a beru i pro svoji niternou ozvěnu* A kdo by nebral?
13.03.2021 01:40:57 | šerý
Děkuji Ti, milý Šerý, jsem rád, že se ozývá :o) Děkuji za vlídné navštívení.
17.03.2021 22:25:33 | Akrij8
Jiříku, krásná báseň,ve které jsi vyjádřil vroucí Lásku.
..ST..
17.02.2021 22:29:30 | Jaruška
To není možný...to je hotový důl poezie plný vzácných žil ... jsem z toho nadšen ... paráda
16.02.2021 11:06:01 | Clown
Děkuji Ti, milý Clowne, těší mě Tvé nadšení a vlídné navštívení u Tebe je rovněž krásně.
18.02.2021 00:01:17 | Akrij8
Jak píseň..lásky *ST ;)
16.02.2021 09:54:00 | jenommarie
Myslím, že tu píseň důvěrně znáš a také zpíváš, milá Maruško, děkuji velice
17.02.2021 23:59:06 | Akrij8
Zní mi povědomě ..tak tóny v hlouby duše:);)* děkuji ti moc a opatruj se*
18.02.2021 14:11:32 | jenommarie
jeežiš to je boží ST :-))
16.02.2021 05:11:44 | Iva Husárková