Ty víš, že vím

Ty víš, že vím,
má nejmilejší,

divem sedmerosvětů,

Ty povíš, co mne,
plytce zabodne.


Ty zašeptáš,
Já dotknu,
a blouznivce z Nás udělám.


Ty pomilováváš,
rudnu, nehnu,
na čele krovky,
kroužíc, kroužíc,
otakárkem.


Vyletujeme, tropíme hlouposti,
zhluboka línání ověnčujem,
po cestách vzdálených,
tropů rozvášnění,

nad sebou rozplýváme,
dovnitř, zevnitř,
mřenkou podvodních přesypů.


Olé, horečné,
kolísá zimnice horeček,
strhávám se vším,
trnu v hýždích broskev,

kde ukočírovávám nezbednosti.



Víme,
šíříme převislé moruše,
obalující stádia,
změn, proměn reinkarnací,

multivesmíru děr,

kde, kudy, kam,


však víš,
Já schoulím v Tobě,
hvězdičky hvězd,
komet,

oslňujíc,

po putujících zážehů,
nebesa nebes,


olé,
vyřčenou,

nažhaveností !