Jsi vším

Jsi vším,
nelze popsat,
latentní odalisko,

v plenéru maluji zátočí,
olejem vonné pryskyřice,

tahám květinové orchestry,
zbarvuji pastelově jakosti,
lahodného překrývání,
a smyslně zamýšlím,

Ty ony nezkrotné,
ty savé nahatosti.


Dýchám pylem,
zdvihám gobelíny tkanin,
splétám lóže,
hecuji dravé přeteky,
šokuji akčním řevem.


Obíhá to a sbíhá,
kýžené jde z obrazu,
jakoby se to chtělo zmocnit,

Mé slabosti,

a vypreparovat,
na obdiv k milostnému.


Svádění,
lechtivé hmaty,
předehra vašnivá,

stelu si kazajku,
Tebou se zouvám,

kropíš lagunu tepání,

a kukadly zakuklíme,
ty vzdušné zámky,

střípkem odrazů,

po záhonách,
boubelatých můr,

blahem zavlažeností.



Hm, nedýchám,
přesto nashledanou,

och, sžiji,

a opětovně zažádám...